Tuto měsíční krajinu se ale podařilo rychle proměnit ve více než 600 ha louk, lesů, zahrad a shluků neobvyklých druhů rostlin a živočichů. Aby se eliminoval vliv špatného podkladu na vegetaci (půda s hloubkou 0,2 až 0,7 cm, silně bělená, písčito-jílovitá, polopropustná, s kyselostí v rozmezí pH 3 - 4), asi 3,5 mil. m3 půdy muselo být přemístěno, a následně pak přivezeno 0,5 milionu m3 úrodné půdy a rašeliny. Tak vznikl jeden z největších parků v centru města v Evropě. O jeho zřízení bylo rozhodnuto v prosinci 1950 na zasedání Vojvodské národní rady v Katovicích. Promotérem a iniciátorem jeho vzniku byl gen. Jerzy Ziętek, který stál v čele Výboru pro výstavbu WPKiW. V červenci 1951 byla zahájena výstavba, která měla být v podstatě pokusem o obnovení života v průmyslem zničeném prostředí. Hornické haldy se proměnily v „zelený ostrov“ v samém centru průmyslové aglomerace. Park vznikal v trojúhelníku tří měst: Katowic, Chorzowa a Siemianowic Śląskich. Ve výše uvedeném období byl park jedinečným přírodním a rekreačním objektem takového rozsahu nejen v Polsku, ale i v Evropě a dodnes zůstává jedním z největších projektů tohoto typu. V Evropě to byl také průkopnický a největší úspěšně dokončený pokus o obnovu průmyslem zdevastovaného přírodního prostředí.
Jeho výstavba byla od samého začátku masivní společenskou akcí. K práci se připojily tisíce lidí: od školní mládeže až po administrativní pracovníky. Soukromé podniky zajišťovaly dopravu materiálu, lidé poskytovali finanční dary, probíhal také prodej filatelistických karet s dotací na stavbu WPKiW a mnoho dalších akcí zaměřených na shromažďování finančních prostředků na výstavbu a rozšíření parku. Projektant parku, prof. Władysław Niemirski, vzal v úvahu různorodý program budoucí činnosti parku a propojil jeho základní funkční předpoklady s již existujícími topografickými podmínkami. Mimo jiné např. v jeho zelené části navrhl dvě oblasti: klidnou, hustě osazenou stromy a keři, která měla sloužit pasivnímu odpočinku, a kulturní a zábavní oblast pro aktivní odpočinek. V rámci nich pak vymezil šest sektorů, včetně sektoru pro mládež, kde byl, mimo jiné, ve staré cihelně vytvořen zábavní park. Scenérie parku byla čím dál pestřejší, vzniklo 9 fontán, včetně té hlavní, v samém srdci parku.
Až 113 ha zabrala slavnostní část, kde byl postaven Velký taneční kruh a dva malé s pódiem. Každý večer se zde konaly taneční večírky a umělecké akce. V parku v 50. letech neustále vznikaly nové investice: stadion, ZOO, zábavní park a planetárium. V roce 1957 začala jezdit nížinná lanovka, jediná svého druhu v Evropě. Na trase o délce více než 5 km přepravovala lidi, kromě jiného také do zábavního parku a ZOO. O deset let později byla spuštěna lanovka „Elka“. Pěší turisté měly k dispozici 70 km uliček, 2400 laviček, 850 křesel a lehátek. V roce 1962 bylo slavnostně otevřeno Turistické centrum PTTK, které – podle zdrojů – v kontaktu s většinou cestovních kanceláří v Polsku koordinovalo cestovní ruch ve Slezsku. K dispozici mělo dokonce autobusy značky "San". O rok později bylo spuštěno Skautské středisko, ve kterém měla mládež k dispozici tzv. pohybový pavilon a kempink. Jednou z nejúspěšnějších investic se stalo Středisko vodních sportů, nacházející se u rybníka spojeného s Regatovým kanálem. K pronájmu byly kajaky, šlapadla, a dokonce se zájemci mohli projet na motorovém člunu. V neděli a o svátcích přicházelo do parku až 150 000 lidí. Ti, kteří dali přednost klidu a pohodě, ochotně navštěvovali slavný Labutí dům, Petrychův chrám, Rozárium nebo již neexistující Alpinárium, náhradou za které je nyní Trvalková zahrada umístěná v jiné části parku. Jiní se bláznili v zábavním parku. Konec konců, park měl být místem, kde si každý může najít něco pro sebe.
Kalendář
12. 1950 – zasedání Vojvodské národní rady v Katovicích, je rozhodnuto o zřízení WPKiW
07. 1951 – zahájení výstavby parku
07. 1956 – končí se výstavba slezského stadionu
1954 – začíná výstavba Slezské zoologické zahrady
12. 1955 – otevření Slezského planetária
1957 – slavnostního zahájení výstavby Slezského zábavního parku
1957 – provoz začíná úzkorozchodná železnice
07. 1961 – do provozu bylo uvedeno Centrum technického pokroku
15. 12. 1962 – svoji činnost zahajuje Turistické centrum PTTK
1963 – koná se první umělecký plenér (poslední byl v roce 1983). Jejich efektem bylo vytvoření Slezské sochařské galerie
1963 – otevření Skautské střediska
12. 06. 1966 – otevření koupaliště Fala
07. 09. 1967 – provoz začíná lanovka Elka
24. 06. 1968 – slavnostní otevření Rozária
1968 – vzniká Výstavní hala Kapelusz
05. 1975 – své dveře otevírá Hornoslezský etnografický park
2007 – vzniká lanový park Palenisko
