Od koncepce vytvoření skanzenu do jeho otevření uplynulo 23 let. Jedná se o nejdéle vznikající objekt Vojvodského parku kultury a oddechu.
Historie vzniku Muzea „Hornoslezský etnografický park v Chorzowě“, protože tak zní úplný a oficiální název skanzenu, je starší než Slezský park. Začíná na trochu odlehlém místě – v katovickém Parku Kościuszka, kam byl přestěhován dřevěný kostel ze Syrynie (z roku 1510) a sýpka z Gołkowic (z roku 1688). Historické objekty měly být počátkem slezského skanzenu, který inicioval Dr. Tadeusz Dobrowolski, tehdejší vojvodský restaurátor památek a ředitel Slezského muzea v Katovicích.
Skanzen byl slavnostně otevřen 5. května 1975. Návštěvníci si tehdy mohli prohlédnout 33 budov venkovské architektury.
V současné době má skanzen v Chorzowě plochu 22 hektarů a v jeho areálu mohou návštěvníci vidět přes 70 památek. Obsahuje historické prvky znázorňující kulturu 5 podoblastí Horního Slezska: Podgórze, Pszczyna -Rybnik, průmyslové regiony Beskidy a Lubliniec a také Zagłębie. Etnografický park v Chorzowě je jedním z objektů Stezky dřevěné architektury.
Muzeum „Hornoslezský etnografický park v Chorzowě“ má ve své sbírce mnoho pozoruhodných exponátů - od selských farem až po větrný mlýn z Grzawy, což je poslední stavba tohoto typu ve Slezsku. Kromě toho si návštěvníci mohou prohlédnout kostel sv. Jozefa Robotnika z 18. století, sýpku ze stejného období z okolí Warszowic, nebo pasteveckou boudu z Brenny se živou expozicí ovcí. Bohatá expozice skanzenu v Chorzowě dává návštěvníkům pocit vzájemného prolínání průmyslové a venkovské reality, tak charakteristického pro oblast Slezska.